Americká organizacemi Them before us (Ony před námi, myšleno děti) se rozhodla oslovit ministra Rakušana, aby užil svou zákonodárnou moc ve prospěch práv dětí na otce a matku. Organizace zastupuje děti, které samy vznikly buďto „na objednávku“ z gamet „dárců“, byly vychované stejnopohlavní páry nebo zažily rozpady vztahů rodičů a žily ve všelijakých náhradních kombinacích. V čele organizace stojí Katy Faust, která také zažila výchovu v lesbickém páru a našemu ministrovi Rakušanovi napsala toto:
Vážený pane ministře Víte Rakušane,
Jmenuji se Katy Faust a jsem předsedkyní organizace Them before us (Ony před námi). Jsme zástupci dětí, kterým, pokud umožníte, aby byly páry stejného pohlaví uvedeny v jejich rodném listě, ublížíte.
Millie Fontana byla vychována dvěma matkami. V mládí Millie prožívala tak intenzivní psychické potíže, že ji její matky poslaly k terapeutce, která zjistila, že její emocionální zmatek pramení z nepřítomnosti otce. Nedostala předepsané žádné léky, ani další konzultace, ale místo toho trvala terapeutka na tom, aby se 11letá Millie mohla setkatse svým otcem. Millie popisuje ten okamžik jako „pravděpodobně jediný okamžik, kdy jsem byla vyrovnané dítě“. Její matka navrhla, že by Millieiny problémy z dětství nemusely být tak vážné, kdyby její dvě matky byly legálně provdané nebo kdyby je společnost více přijímala. Millina odpověď? „Jak by s mým problémem chybějícího otce mohli pracovat psychologové, kdyby to bylo chápáno jako forma diskriminace mých matek?”
Vidíte, pane Rakušane, děti nezměníte. Vždy potřebovaly a vždy budou potřebovat matku i otce. Faktickým falšováním rodného listu dítěte popíráte potřeby dětí, jednak potřebu biologické identifikace a druhak potřebu mužské i ženské lásky.
Biologická identita
Jak je uvedeno v článku 8 Úmluvy OSN o právech dítěte, ratifikované Českou republikou v roce 1993, „Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují respektovat právo dítěte na zachování jeho identity“. Uvedení dvou mužů nebo dvou žen v rodném listě dítěte porušuje toto právo dítěte. Každé dítě bez výjimky má otce a matku. Jsou to jen tito dva dospělí, kteří dětem dávají biologickou identitu, jež jim pomáhá odpovědět na otázku – Kdo jsem?. Uvedení dvou matek nebo dvou otců do rodného listu dítěte jejich identitu vykonstruuje, nikoliv zachová. A to dětem škodí. Průzkum We Are Donor Conceived z roku 2020 zjistil, že většina dětí vzešlých z „dárcovského” spermatu nebo vajíček „doufá, že si vytvoří blízké přátelství se svým biologickým [dárcem] rodičem“ a věří, že existuje „základní lidské právo znát identitu obou biologických rodičů.“ Být „milovaný a chtěný“ nesmaže potřebu dítěte znát svou biologickou identitu. Jedno z dětí počatých z dárcovského spermatu to vysvětluje takto:
„Nemáme přístup k naší rodinné anamnéze/lékařské anamnéze/biologickému původu. Máme několik neznámých (nevlastních) sourozenců, které podle zákona nemáme právo znát. Chápete tu ztrátu? Že neznáte tety, strýce, prarodiče, bratrance, sourozence, tátu/mámu? Vzdal se mě. Můj táta se vzdal jakéhokoli práva mě znát nebo být jakkoliv přítomen v mém životě.„
Rodné listy, které obsahují dvě matky nebo dva otce, dětem neříkají, kým jsou, odpírají jim zásadní informace, které potřebují vědět, například kdo jsou a místo toho jim říkají, kým si dospělí přejí, aby byly – dítětem jednoho nebo dvou biologicky cizích lidí.
Hlad po matce a otci
Jak ukazuje příběh Millie, děti jsou utvořeny tak, aby je miloval muž a žena. Vzájemně se doplňující způsoby, kterým matky a otcové interagují s dětmi, maximalizují vývoj dítěte. Bez jednoho nebo druhého, citová zranění dětí rostou. Zde jsou některá zjištění z jedné z největších studií porovnávajících výsledky mezi dětmi vychovávanými páry stejného a opačného pohlaví.
Formalizace vztahu mezi rodiči stejného pohlaví a dětmi dětem nepomáhá. Jediná studie, která srovnává výsledky u dětí s nesezdanými rodiči stejného pohlaví oproti sezdaným rodičům stejného pohlaví (ti se budou snažit být uvedeni v rodném listě dítěte), zjistila, že děti se sezdanými rodiči stejného pohlaví dopadly hůře. Měly „zvýšenou míru symptomů deprese a každodenního strachu a pláče“. Ve srovnání s dětmi, které mají rodiče opačného pohlaví, je riziko emocionálních problémů 2,3x vyšší u dětí s rodiči stejného pohlaví v kohabitaci a 4,2x vyšší u sezdaných rodičů stejného pohlaví.
Uvedení dvou matek nebo dvou otců v rodném listě dítěte zaručuje, že děti nebudou mít žádný kontakt se dvěma dospělými, kteří nejlépe podporují jejich emocionální zdraví.
Pane Rakušane, žádné dítě nechce dvě mámy nebo dva táty. Všechny děti chtějí to, co Vy sám dáváte svým vlastním třem dětem – mámu a tátu, kteří je milují a milují jeden druhého.
Vymazání matky nebo otce dítěte už od narození, nevymaže touhu dítěte po chybějící matce nebo otci. Nezachová jejich biologickou identitu. Spíše to přispěje ke krizi jejich identity a emocionálním problémům.
I když to teď znamená konfrontovat silné zájmy dospělých, vyzývám Vás, abyste využil své zákonodárné moci k ochraně práv a blaha dětí tím, že budete trvat na tom, aby byla ve všech rodných listech dětí zaznamenána totožnost jejich matky a otce.
